Na nádvoří zrekonstruovaného Furchova mlýna ve Velkých Němčicích, ve kterém sídlí rodinná firma vyrábějící akustické kytary známé po celém světě, proběhl 5.-.6. června 2015 příjemný bluesový festiválek.
V pátek se představily kapely z blízkého okolí. Zahájilo mladičké TRY!(o) z Jedovnice, které tvoří Lucie Čejková (19) na basu, Hýňa Čejka (14) za bicími a levoruký kytarista Šimon Podrazil (16). Toho jsme pak ještě viděli v sestavě Rusty Nail, kde mezi výrazně staršími spoluhráči působil značně jistěji. Hrají převážně Hendrixe a Johna Mayera, a to tak, že dost dobře. Jsou jako mladé víno. Potřebují dozrát.
Po nich jsme poskočili o několik generací dál. Fernet Blues z Vyškova i brněnští Rusty Nail patří k veteránům bluesové scény. A nakonec další Brňáci – Bloosers, které jsem už viděl několikrát a vždycky se mi líbili, a jejichž zpěvačka Hanka Křížová Kristová zřejmě nemá konkurenci široko daleko.
Sobota již byla s mezinárodní účastí, i když o zahájení se postaral brněnský Tom Jegr & Gang. Po něm měl hrát René Lacko a jeho Downtown Band ze Slovenska, ale jelikož se cestou někde zdrželi došlo na Cliff Moore Band, kapelu bratra slavného (a skvělého) Gary Moorea, který nás bohužel opustil už před čtyřmi roky.
Ač Cliff Moore začínal za bicími, ve třinácti přesedlal na kytaru a ve čtrnácti už měl svoji první kapelu. Ačkoliv hrál s mnoha opravdu prvoligovými světovými muzikanty, prezentuje se spíš jako producent či doprovodný studiový muzikant. U nás se se svou kapelou objevil letos poprvé.
Mezitím šťastně dorazili bratři Slováci a tak v pohodě odehráli svůj set, založený na ekvilibristice Reného (ne nadarmo obsadil druhé místo v soutěži o nejlepší interpretaci skladeb Jimi Hendrixe v Severní Karolíně, s titulem nejlepšího Evropana), ovšem vydatně podpořené skvělou rytmikou.
No a na závěr to nejlepší. Stále ještě mladík Ryan McGarvey z Albuquerque v Novém Mexiku stihnul se svou kytarou za posledních deset let posbírat spoustu ocenění po celém světě, i uznalých slov od těch nejslavnějších kytaristů současnosti. I mně se velice líbil už předloni, kdy jsem ho viděl poprvé. V tomhle zkráceném festivalovém setu se sice nerozjel tak, jako když má k dispozici celý večer, ale i tak to byla velice zdařilá tečka za velice zdařilou akcí.
Jedinou pihou na kráse tak byla snad jen nepříliš početná divácká kulisa, ale to bych musel psát (až na několik velice málo výjimek) pokaždé. Takže doufejme, že za rok se sejdeme na něčem podobném.
Kompletní fotogalerie z festivalu zde na stránce a zde na Facebooku pátek a sobota.
Jindřich Oplt
Červen 2015
