Na hudební scéně v zemi našich polských sousedů se před časem objevilo velmi zajímavé a originální Hot Tamales Trio, které ve své tvorbě osobitým způsobem kombinuje prvky amerického folku, blues, jazzu a částečně také world music. Za několik dní je můžete vidět na několika koncertech v České republice. Před nadcházejícími koncerty Hot Tamales Tria jsem krátce vyzpovídal jejich sympatickou vokalistku Elizu Sicińskou.
Elizo, jak bys sama nejlépe charakterizovala hudbu, kterou hrajete?
„Čerpáme z blues, folku, jazzu a mnoha dalších žánrů. Hrajeme to, co milujeme, a nemyslíme moc na to, jaký je to styl. Náš repertoár staví na vlastní tvorbě, hudbu skládají hlavně naši kytaristé. V první etapě to byl Kamil Solecki, nyní hlavně Grzegorz Kosowski. Na výsledné podobě spolupracujeme všichni společně, anglické texty přidávám já. Sem tam sáhneme po nějaké klasice, nyní často hrajeme Dixonův „Spoonful“ jako přídavek.“
Jak dlouho spolu hrajete a kdy vaše trio vzniklo?
„Já a náš původní kytarista Kamil Solecki jsme se potkali již v roce 2014 a začínali jsme společně vystupovat nejdříve jako duo. Později se k nám připojil výborný Lukasz Pietrzak se svými harmonikami a to byl začátek Hot Tamels Tria. První společný koncert jsme měli hned v lednu 2015.“
Jakou muziku máte sami rádi, čím se necháváte inspirovat a co sami nejvíce posloucháte?
„Samozřejmě k tomuto by se měl vyjádřit každý z nás. Domnívám se, že by každý jmenoval dlouhou řadu svých oblíbených interpretů z různých žánrů. Pro mě samotnou to byla vždy Ella Fitzgerald, ale také třeba Tracy Chapman a mnoho, mnoho dalších. Mám ráda hudbu různých žánrů, poslouchám klasický jazz, blues, folk, dokonce i country, ale také jsem vyrůstala na hudbě Offspring, Green Day či Flogging Moly. Cestou na koncerty si v našem autě nejčastěji pouštíme Pink Floyd! Zkrátka řečeno, poslouchám téměř vše. Mezi všemi těmito styly je však blues asi nejblíže mé duši“.
Jak se Vám hraje v Čechách a vnímáte nějaký rozdíl mezi českým a polským publikem?
„Je těžké odpovídat na tuto otázku, v Čechách jsme hráli zatím jen párkrát, od velkého festivalu v Šumperku až po malé Blues cafe v Kutné Hoře. Nevidíme zatím žádný výrazný rozdíl mezi reakcemi diváků. Myslím, že hudba nerozpoznává hranice nebo národy. Když mají lidé rádi hudbu, kterou tvoříme, projevují se všude stejným způsobem. My jsme moc rádi, že nás čeští posluchači přijímají velmi nadšeně, přece jen zde zatím nejsme moc známí. O to více se nyní těšíme na další koncerty a všechny Vás na ně zveme. Přijďte si nás poslechnout!“
Text: Jaroslav Foršt
Foto: Jindřich Oplt (BluesAlive 2017)
Říjen 2018
