Naši výpravu na Severozápad jsme zahájili na zámku Jezeří, což teda není moc pěkný pokoukání, aspoň z jedný strany, ale už cestou člověk zažil lecjaké překvapení, když se třeba v malebném podhůří zničehož nic vylouplo obří panelové hradiště, a při vjezdu do Záluží mi automaticky naskočil Krylův text „… nebo bych bydlel v Záluží, a doma z vody z kaluží vyráběl síru…“. No podívaná neskutečná, pro člověka z relativně normální krajiny. A pak už Bílina a festival, krásná, takřka rodinná atmosféra, a spousta muziky
Na úvod domácí Petra Börnerová Trio, s manželem, který festival pořádá, jeho tatíkem a občas i s hostujícím synkem. Po nich hosté ze Slovenska – ZVA 12-28 Band, což asi není třeba komentovat.
Good Biscuits je duo z Velké Británie, jehož hudba je výrazně ovlivněna britským folkem. Jiří Maršíček Trio mile překvapilo. Jirkův zpěv sice ještě potřebuje vyzrát, ale kytarista je to výbornej. Basáka sice neznám, ale špatnej určitě nebyl, a Tomáš Vokurka za bicími – to nemůže mít chybu.
Na závěr B. B. Band z přilehlého okolí v čele s nestorem nejenom severočeské bluesové scény a velikým znalcem v tomto oboru Bohoušem „B.B.“ Budinou a výrazným expresivním zpěvákem a kytaristou Vláďou „Orlíkem“ Orlovským. A když hrajou tři foukačky najednou, na tu třetí hraje další kytarista Vasek Schwarzinger, tak to je docela mazec. Jak před časem napsala Hanka Dundrova ve své stručné charakteristice téhle kapely: „Sestava, která se po několikaleté odmlce vrací zpět na scénu v původním obsazení, ctí zcela nepsané zásady severočeského hnědouhelného blues, tj. neklade hlavní důraz na dokonalé, virtuózní výkony jednotlivých instrumentalistů, ale vyznačuje se především svou syrovostí, uvěřitelností a opravdovostí. Zkrátka: Jede to, šlape to, směje se to, bolí to a vzhledem k tomu, že se jedná o výhradně mužskou záležitost, dá se vše výše napsané shrnout do jediné věty: “Má to koule!“
Kompletní fotogalerii z festivalu najdete na mém Webu nebo Facebooku.
Jindřich Oplt
Červenec 2014
