Na Suwałki Blues Festival je to od nás zatraceně daleko, ale musím říct, že ta cesta stála za to. Hned první den festivalu (9. 7. 2015), to začalo otevřením Bluesové aleje hvězd a pokračovalo hraním na náměstí. Večer byl koncert k příležitosti 40 let vysílání pořadu Bielszy odcieň bluesa v Polském radiu 3. Dlužno dodat, že kromě tohohle koncertu, který se konal ve velkém sále Suwalského kulturního střediska, byla všechna další vystoupení na třech velkých venkovních scénách zdarma a celé město tím festivalem žilo.
Druhý den festivalu (10. 7. 2015), už byl program docela nabitý. V pátek se začínalo hned v deset ráno Bluesovými snídaněmi v klubech, a pak už se hrálo i na venkovních scénách. Odpoledne byly tiskovky a hned po nich už začínaly koncerty na hlavních scénách. Všechno se samozřejmě stihnout (bez újmy na fyzickém či psychickém zdraví) nedalo, nicméně i tak jsme toho viděli dost a dost.
Posnídali jsme s řeckými Full Houze a irským Tom Portman Triem. Pak jsem si šel chvilku odpočinout a posléze jsem vyrazil na tiskovku s Clem Clempsonem a Chrisem Farlowem a z ní přes celé město na další s Coco Montoyou.
Jelikož jsem ale na té první ve spěchu zapomněl mikinu, tak zase zpátky přes celé město, a tím pádem jsem nestihnul první z hlavních koncertů, ale dál už šlo všechno jako po drátkách.
Delta Moon z Atlanty, starý dobrý známý Danny Bryant, The Clem Clempson Band feat. Chris Farlowe, se kterými si jako host zazpíval Gert Lange z Hamburg Blues Bandu (se kterým naopak často hostuje Clem Clempson i Chris Farlowe), a na závěr Coco Montoya. Veliká radost, na kluby už jsme se vykašlali (jenom v jednom jsme se stavili na panáčka) a mazali jsme na hotel. Na postel došlo až po delším posezení nad zbytky zásob, takže odpočinek byl skutečně zasloužený.
Jelikož v sobotu (11. 7. 2015)od rána docela vydatně pršelo, vynechal jsem bluesové snídaně a věnoval se intenzivnímu odpočinku. Do města jsem vyrazil až odpoledne, a za doplňování tekutin, aby nedošlo k dehydrataci, jsem absolvoval několik zvukových zkoušek, až jsem při tom zapomněl na tiskovku s Jamesem Blood Ulmerem. A pak už to šlo ráz na ráz.
Italský harmonikář a zpěvák Egidio Juke Ingala a jeho Jacknives předvedli velmi slušné west coast blues, polská (původně bluesrocková) legenda SBB (Silesian Blues Band) ve svém nejpůvodnějším složení Skrzek, Anthimos a Piotrowski (který se loni na jaře do kapely vrátil po dvaceti letech), samozřejmě už s poněkud jiným zaměřením, ale i tak s obrovským aplausem. Oceněními ověnčený Ryan McGarvey z Nového Mexika předvedl opět velice kvalitní festivalový set a už tady byl závěr festivalu.
James „Blood“ Ulmer Memphis Blood Blues Band feat. Ronny Drayton. Ulmera jsem viděl dvakrát, vždy spíš v takové jazzové poloze, tentokrát tedy blues … a fakt dobrý. Ronny Drayton (Ulmerův dlouholetý spoluhráč a leader legendárních Defunkt) nahradil původně ohlášeného Vernona Reida (který v té době brázdil svět s Aerosmith?!…), a myslím, že velmi slušně.
Kompletní fotogalerii Suwałki Blues Festiwal 2015 najdete zde.
Jindřich Oplt
Červenec 2015
