V polovině listopadu proběhl v tišnovské kavárně Müllerova domu zajímavý večer. Přítomným návštěvníkům bylo na přednášce nazvané Opravdu české blues představeno dvacet bluesových písniček domácích autorů z celé historie naší populární hudby a v jejím závěru si všichni zahráli na porotce a vyhlásili, která že skladba tohoto žánru je v Tišnově dlouhodobě nejpopulárnější. Zastoupeni byli posluchači různých věkových generací a ve finále dospěli k výsledku, za který by Tišnováky možná docela pochválila i nějaká odborná porota.
Vítězem se stala letitá kultovní píseň českých rockerů, skladba Vladimíra Mišíka a Jana Ivana Wünsche Špejchar blues. Těžko říci, kdy vlastně vznikla, protože na desky se dostala až v roce 1989, ale koncertně se hrála již po celá sedmdesátá léta. Soudruzi ji neměli moc rádi, protože se v ní zpívalo o pražské hospodě, ve které bylo možno dostat pivo třeba i ve čtyři ráno, a to věru nebylo to správné téma pro socialistickou populární hudbu. V rockové komunitě ale v podstatě zlidověla – tak jak se na bluesovou píseň sluší a patří – a dnes patří mezi její pomyslné „rodinné stříbro“.
Druhou příčku obsadila snad nejosobnější skladba Jaroslava Ježka Tmavomodrý svět, samozřejmě s textem Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Pochází z roku 1929, původně byla složena pro využití ve skeči Babylon a nakonec se stala součástí revue Ostrov Dynamit. Slova písně vznikla v brněnské divadelní šatně a v podstatě nechtěně pojednávala o samotném Ježkovi, aniž o tom ovšem měli jejich autoři zpočátku ponětí. Vzpomínali totiž, že své verše tvořili spíše pod vlivem zvláštní atmosféry, kdy stropním okénkem dopadalo na divadelní klavír světlo, které v tamní tmě působilo spíše modře.
Zbývající místo na imaginárních stupních vítězů zaujal Jiří Šlitr s písničkou Černá Jessie, k níž nenapsal text jeho obvyklý kolega Jiří Suchý, nýbrž Pavel Kopta, a která zněla zejména počátkem 60. let na jevišti divadla Semafor v podání Hany Hegerové. Ač jde o skladbu opravdu ryze českou, textovým námětem se nejvíce blíží tomu, o čem se zpívávalo v originálním černošském blues.
Stejný počet hlasů obdržely na dalších příčkách hned tři skladby – opět Ježkova s textem V+W Život je jen náhoda, pro změnu z divadelní hry Svět za mřížemi (zazněla i ve filmu Peníze nebo život, kde ji zpívaly Ljuba Hermanová a Hana Vítová), dále pak Černá kára, k níž hudbu i text složil Josef Kainar a zpívala ji nejčastěji Eva Olmerová a do třetice i Docela všední obyčejný den, kterou v padesátých létech složil na slova básníka Jaromíra Hořce muzikant a kardiolog Jan Hammer starší pro svoji manželku, zpěvačku Vlastu Průchovou.
Václav Seyfert
Prosinec 2018
